Vlčí paní

Anotace: Pro mou sličnou a krásnou vlčici...

Pojď, má vlčice, pojď k boku mému,
Pojď a zbav se lidského diadému.
Ochráním nás, před démony i lidmi,
ochráním Tebe, před zlobou a vidlí…
Tak pojď, má vlčice, pojď k boku mému,
zbav se prosím, lidského diadému…

Sama víš, že uvnitř jsi vlčice,
leč lidé, to oni polapili Tě,
však oni zraňují, koušou a zabíjí…
A já? Co já? Já jen bráním duši svou.
Však moc dobře viděl jsem, ten lesk v očích Tvých,
tak zahoď ten diadém, zahoď svůj hřích,
zahoď vše ze sebe a buď jen má,
nedívej se zpět, musíš být věrná…

Tak nestůj tam, pojď na skálu mou,
já ležím zde, polomrtvý únavou.
Pojď a lehni si vedle toho vlka,
že kaluž krve okolo? Toho si nevšímej, to jsou jen má muka.
Má muka za nabídnutí pomoci ostatním,
za bránění své smečky, mým bojem posledním…
Ach, ne, má vlčice, neboj se, já zvládnu ochránit Tě,
Cože? Ne, neublížím Ti, nemohu… Nechci.

Lehla sis, nemohu tomu uvěřit,
vždyť své šaty krásné zašpiníš…
Ach, máš pravdu, jsou přeci jen lidské,
ne, má vlčí lásko, vážně nebyly mrzké,
leč nebudeš je potřebovat, dostaneš přeci kožich vlčí…
Ten dobře bude sloužit, do zimy tuhé,
přesto však slibuji Ti, že se mnou nepocítíš zuby vánice kruté…
Vždyť já ochráním Tě, má vlčice.

Naše srdce našly svou polovičku spřízněnou,
ne, lásko má vlčí, neboj, teď se neroztrhnou…
Mé city hluboké jsou, tvá duše je tak čistá a nespálená…
Skoro bojím se, abych nezkazil Tě, až budeš má vlčí žena.
Neodejdu Ti, mé rány se zhojí, stačí…
Stačí mít packu tvou po boku a tvou hlavu u krku…
Vždyť prokletí stejnému čelíme oba… Spolu.