Láska

Láska
Láska je jak vzešlá barevná duha,
jak u madame ve vlasech pestrá stuha.
Diamant, blyštící se v slunce svitu,
odrážející krásu a vznešenost lásky.
Láska je hraniční kámen,
most od minulosti k současnosti,
jež nás svou něžnou krásou hostí.
Skvost nad skvost,
přijda jak předem nepozvaný host.
Síla její, síla medvědí.
a v její náruči dvě proměněná srdce dlí.

Modrá, modrá je barva moře ve tvých očích,
bouřlivého a nespoutaného,
skrápějícího útesy bílou pěnou.
Vlny za vlnami tvoje touhy ženou.
Je to barva moře, skrápějícího vyprahlou krajinu tvé duše.

Zelená, zelená je barva naděje a míru,
ne nemáš sílu, dokud neulehneš na louku plnou květů.
Tam nasbíráš sílu k střemhlavému letu,
letu o život.

Žlutá, žlutá je barva slunce ve tvé tváři a v tvých havraních vlasech.
Svítícího,
prozařujícího temnoty kol tebe.
Tvá něžná ústa, tvoje tváře bledé,
mé pulzující srdce do úpalu hřeje.

Červená, červená je barva vášně.
Srdce bijícího, toužícího po nepoznaném.
Po jízdách v superrychlých sporťácích,
po bláznivém milování,
po horkých kamenech v tvých dlaních.

Tvá vůně, tvé oči u srdce mě hřejí,
hrají tiché largo o smutku a o naději.
Nevíš, proč se mnohé věci dějí.
Z mnohých na tě padá mlhavých dnů splín,
svou něžnou tvář si barvíš štávou zralých ostružin,
a jak indián na válečné stezce
vyhlašuješ boj zmatkům v duši.
A tvůj šestý smysl jasně tuší
jarní tání.
Ledy s pohly, do údolí spějí,
A až projedeš těmi peřejemi,
tichý stinný háj přivítá tě ve svém doku.
Čeká tu na tebe tvůj milý,
který celý čas stál po tvém boku,
a do tvého něžného ouška stále šeptal bez přestání:
je lásky čas
je lásky čas
je lásky čas