Hádankář

Z tvých vůní splétám copánky zítřků,
co tančí bosé na hladině snění,
podléhám touhám ze svých vnitřků,
mé oči do tvých upřeně hledí...



Hádám jen tvoje sladké rty
a vůni,co máš v podpaždí.
Semínka doteků rozsety
na balkon,v obyvák,přes zápraží.

Hádám jen tvoje blízké teplo,
jako hvězdář miliony hvězd.
Je nebe,ráj i peklo
vetknuto do zvláštních cest

spojujících ostrovy osamělých duší.
Tam vítr nevane,slunce nepálí,
málokdy tam zaprší.
A nikdo nikoho nehladí.

Hádám jen,hádám,jsem Hádankář.
Plazím se pouští oceánů,polykám hvězdný prach.
Před sebou vidím tvoji tvář,
mám v srdci lásku,bolest a strach.