dej mi napít tvé lásky.

Jen skrytě mnoho krásy její,
zdobí královnu zahalenou,
jen těžká práce objeví ji,
v záhybech roucha utajenou.


Je li láska na světě
tak ji nosím v srdci pro tebe.
Je li touha po ženě
tak jsem to já kdo touží
a nečeká odpověď.



Je těžké odolávat,
je těžké čekat na chvíli kdy tě uvidím,
je li možné na světě prožít něco zákazaného
chci to prožít s tebou.

Je poznání pro mne odvrácené,
vstoupím do ráje se stínem na zemi.
Je touha chtíč??
Kdo pochopí tvou duši?
kde je láska?


Tímto se s tebou loučím,
k nebesům se dívám
kdy nastane chvíle klidu.
i ponaučil jsem se z bolesti
a pochopil že srdce má každý jen jedno.


Pro tvou krásu stoji za to mít zrak,
pro tvou lásku šel bych světa kraj ....
tiše bych šeptal tvé jméno do dnešního dne,
děkoval za poctivý den za tvou krásu.

Své myšlenky ti posílám,
bez tebe usínám,
slza stéká po tváři a padá k zemi,
je bolesti zapotřebí?



Tvoje duše mě doprovází,
protančil bych s tebou noc
pod stromem lásky.
Co to je za cit,
který pěstuji v sobě pro tebe??


Je to láska?? Touha? Chtíč??

Jsi pro mě anděl, jsi jako voda,
jako noční víla u studánky
a já žízniv k tobě přicházím...
dej mi napít tvé lásky.