10 vteřin

Dnes jsem ho zas viděla a vůbec se nezměnil.
Kdysi málem s ním jsem chodila, teď mě jen pozdravil.

Moc jsem si přála, abych ho zas zahlédla..
Ani jsem se nenadála a . . . a málem jsem omdlela!

Nohy se mi podlomily, v krku náhle knedlík byl,
jeho oči můj pohled zachytily a on potichu mě pozdravil.

Bylo to tak 10 vteřin, možná i míň, co já vím...
Jiný by možná nepochopil, ale takové chvíle já ctím!!!