Beznadějně zamilovaná
Beznadějně zamilovaná
Anotace: Poukázání na infantilnost ranné, platonické lásky
Děti rozházené do ulic
- verše krutosti jejich otců
v aproximaci dobra
zahánějí vločky: Běžte pryč!
A světla teploměrů
v podpaží otlučené renty!
Děti roházené do ulic
- pár zápalek nestačí!
Pojď, dej mi ruku svou,
schovej svůj žal
pod svetr. Budeme prosit
v kostele Boha,
aby nám vrátil svobodu.
Pojď, dej mi ruku svou
a schovej všechno
zlé v zapomnění.
Budeme se modlit!
Půjdeme daleko!
Neboj, neublížím Ti.
Já ne!
Děti rozházené do ulic
- stín Tvůj
- bolest tvá
- klín Tvůj
- vůle
Já a moje dvě poslední sirky!!!
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Ta první víc, ale i poslední sloka připomínají mi poezii Vladimíra Holana. Netvrdím, že jeho i Tvým jinotajům rozumím doslova, ale rád někdy poslouchám cizí sny a přitom také nevím, jak kterou metaforu vyložit, přesto člověk, má-li empatii, vnímá, nasává...
Platonická láska patří nejvíce filosofům a básníkům; netvrdím, že jsou šťastni, ale někdo to tu vyslovit musí, tedy oni, ...i ty, Brute? pravil Caesar a byl proboden (Amorovým šípem-li? Kudlou-li? Rydlem na hliněné tabulky pro vepsání klínů-li? Jen více klínů do hlavy!);-)
25.04.2006 00:18:00 | petr.c17
zajímavý úhel pohledu, řekl bych, ne?
Smutné. Smutné a bez naděje.
A přesto krásné.
Jakto, že se tohle děje?
04.12.2005 16:30:00 | Hradečák
dneska nic moc den, trochu studenej a špinavej líně čeká za oknem až konečně přijde tma na stole mám černý kafe a dneska jsem sám. ještě že tam do toho malýho města za okny to jezdí každou chvíli a bez lístků. stojim v jedný tvý uličce a jen tak za dveřma jednoho zdomů chvěje se v papíru tvoje krásná básen nikdo nejde a tak zvědavej čtu ty krásný verše a zapomínám...
než uteču a položím ji zpátky, strčím pod dveře stovku:-)
21.10.2005 17:50:00 | kulishak
wow..už dlouho jsem nečetla tak ..srdečný..:o)) komentář..niterný ve svém obsahu natolik..že mě zasáhl tam..kde se to povede jen málokomu!!
mé poděkování je zapsané jinde..než ve slovech!!
krásný den dívko!!
21.10.2005 07:35:00 | šuměnka
Ona to je, Mauro, báseň se skrytým jinotajem... Ne že bych zrovna platonicky něco prožívala, ale poukazuju na smutek a žal lidí, kteří se nešťastně zamilují a drží to v sobě, jako by to bylo nejvyšší hodnotou srdce - trápit se z naivní a neopětované lásky.
20.10.2005 14:55:00 | Jasmin de Paris
No, jak to říct, včera jsem četl od Triss parádu a tu jsem šacoval vysoko. A teď tohle! Co na to mám říct...Seš fakt dobrá!
20.10.2005 08:46:00 | JirkaS