Na lavici

Posaď se na okraj lavice
a poslouchej vítr noci
po nebi plující pramice
a jeji světla, co tě prosí

Odplula a nenajde cestu zpět
i když miloval jsem onen hřích
odplula a někdy není hned
bloudí tmou v povětří

Odplula za obzor, zmizela
já chovám ji něžně v srdci
kdybys jen pramičko věděla!

Teď tma pokrývá mou tvář
já bořím ji zprudka na polštář
kdybys jen věděla, jak mě to mrzí...