A já...

Střepy zrcadla pod mou kůží
krvácí mi ruce
že střepy přináší štěstí?
A já...
já ho rozbila
abych se denně nemusela dívat na svou tvář
na tvář, kterou jsi opustil.

Každý tvůj úsměv pálí víc než bolest
a střepy zrcadla leží na zemi
nikdy je neuklidím
A já...
já pláču a pláču
a nenávidím se...
nenávidím svou tvář...
kterou jsi opustil