Lásko dýcháš za mě

Lásko, dýcháš za mě,
pojídám tvými ústy plody své touhy,
jsem jen odstín stínu pouhý,
ty´s mé slunce této země.

Lásko, dýcháš za mě,
vidím tvýma očima krásu svého citu,
jsem jen prázdný šuplík v holobytu,
ty´s palác zlatý, jež naplní mě.

Lásko, dýcháš za mě,
cítím póry tvé kůže horkost svých dlaní,
jsem jen zmrzlá louže, co se nebi klaní,
ty´s vítr jižní, jež rozmrazí mě.

Lásko, dýcháš za mě,
trhám tvýma rukama z mého záhonu růže,
jsem jen trn, do krve ti dlaně zranit může,
ty´s hebký fáč, jež ochrání mě.

Lásko, dýcháš za mě,
zpívám tvým hlasem něžné sloky svých písní,
jsem jen chropot, co tóny falší třísní,
ty´s Orfeův zpěv, jež oněmí mě.

Lásko, dýcháš za mě
hltám celým tělem nektar ze tvých tváří,
jsem jen trpké víno, jež mokem lahodným se tváří,
ty´s voda živá, co uzdraví mě.

Lásko, dýcháš za mě
miluji tvým tělem milování svého těla,
jsem jen chlípná tužba, co vše v tobě vykrást chtěla,
ty´s něha čirá, jež nasytí mě.

Lásko dýcháš za mě,
dusím se svými hříchy v nebeské výšce tvé víry,
jsem jen nevěřící, co po kostelech krade sbírky
a ty´s bible svatá, jež nepustí mě.