Co jsem dosud nevyřkl

Chci ti v téhle básni něco sdělit,
něco důležitého,
o co se s tebou chci dělit,
o něco velmi krásného.

To něco se chystám říct,
již velice dlouho,
ovšem už to v sobě nemůžu dusit,
je to jako mít na tváři roucho.

Možná mi to nebudeš věřit,
ale líbíš se mi již dlouho,
to se dá snadno pochopit,
a nemusíš nad tím přemýšlet mnoho.

Ale vše co cítím se nedá popsat tak snadno,
všechny různé pociti se ve mne mísí,
proto je mému srdci chladno,
chvíle kdy nejsem s tebou mne ubíjí.

Proto když jsem kdykoli s tebou,
mé srdce se jakoby křísí,
a já se jen modlím,
ať všechny vzpomínky a na tebe nezestárnou.

Kdykoli budeš něco potřebovat,
stačí mi jen zavolat,
a já pro tebe udělám cokoli,
snad tu budu moct být pro tebe kdykoli.

Z toho co bylo řečeno,
můžeš velice snadno usoudit,
co prozatím nebylo vyřčeno,
jak dvěma slovy jednoduše sdělit.

Nechci ať je to dále napínavé,
ale jelikož jsem se svými slovy u mrtě,
je to už jednoduché,
já ze srdce MILUJI TĚ.