Ležér

Se slovy z úst pláči,
nevidím obzor, nevidím loď,
slunce na hlavu pálí mi už nějaký rok,
se slovy u tvých úst se miluji.

Na kříži, lodní stěžeň můj sen,
v koši vysoko u nebe zpívám,
poslední z posledních svých písní,
pro slova z tvých úst, milovaná.

Ležér, tvé jméno v kámen vytesán,
jen květiny dělají mu společnost,
původní, nádherná to dívka,
teď ten šutr, balvan u břehů pokušení.

Se slovy z úst pláči,
nevidím tvé oči, nevidím tvá ňadra,
sluncem přikryt v příkrov věčné tmy,
hladím tvůj klín, Ležér, má milovaná.