Pozůstalá jizva
Pozůstalá jizva
Zářivka hučí
a připomíná mi situaci na operačním sále.
Ticho je slyšet
a ty tóny slýchám téměř neustále.
Chci tu monotónnost utnout,
ale k vypínači daleko.
Jak to tak hučí,
jsem ze všeho na měkko.
Vybavuju si všechny ty cesty
a operační úskalí.
Všechny ty jizvy,
které špatně srůstaly.
Jedna zůstala ale nejhlubší přeci!
Je to ta schovaná v mém srdci...
a připomíná mi situaci na operačním sále.
Ticho je slyšet
a ty tóny slýchám téměř neustále.
Chci tu monotónnost utnout,
ale k vypínači daleko.
Jak to tak hučí,
jsem ze všeho na měkko.
Vybavuju si všechny ty cesty
a operační úskalí.
Všechny ty jizvy,
které špatně srůstaly.
Jedna zůstala ale nejhlubší přeci!
Je to ta schovaná v mém srdci...
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Dneska po tolika letech komentář k faktu: " Nikdy dřív mi nedocházelo tak jak dneska, jak to malé dítě uvnitř každého z nás dokáže ovlivnit strach z operace, strach z ne příliš citlivých doktorů a jak moc to změní postoj člověka k lékařům celkově" Poznamenalo mě to tenkrát dost a najevo to vyšlo až před pár měsíci....
07.12.2011 11:35:09 | melebele
Jo, jsme celkem ošlehaní životem. Ale kdo by na to pořád koukal? Jdem dál, zas bude fajn...
21.10.2005 14:38:00 | Krtica
moc krásné, každý má na sobě nějaké ty šrámy - jen některé vidět jsou, jiné jsou zas skryté v duši.
21.10.2005 11:10:00 | Janika