Sonet ze snu

Sonet ze snu

Dotýkal ses mých boků,
hladil´s má záda,
přizpůsobil ses mému kroku
a hrála píseň, kterou mám ráda.

Držel si mou dlaň, můj pas,
líbal jsi mou šíji i ústa,
slyšela jsem v uších tvůj hlas
a přitom byla střecha pustá.

Byl to waltz či pomalé tango snad?
Byla to vášeň i náš chlad.
Byly to naděje jež nás táhnou.

Ne naděje ale ona skutečnost,
tanec nás dvou a žádost,
abych byla už navždy tvou.