Bolí to

Zamiloval jsem se hluboce,
ja utopil se v ní velice.
Co z toho když v jejím srdci není místo,
co z toho mám mít,
kam teď já mám jít?
Co dělat mám?
Já se vždy jen upoutám.

Nevím teď řádky jí píši,
ty řádky, které ona si niky nepřečte.
Jak chtít něco co už někomu patří?
Bože mé srdce snad shoří.
Já už nevím co dělám špatně.
Je to tím, že píšu básně?
Je to tím, že jsem jiný?
Je to tím, že mi nejsi cizí?
Je to tím, že lásku ti chci dát?
Já se s tebou chci jen smát
a v zimně tě hřát,
chci ti být oporou
a ne černou oponou.

Říkám pravdu potkat tě pro mě bylo štěstím.
Ale co, já asi jen pořád sním.
Jsi pro mě spásou, jsi pro mě vším,
ale bohužel ty to určitě víš.
Jen to asi neřešíš....

Promiň, že jsem přišel k tomu baru
a z úst jsem vůbec vypustil slovo ahoj,
promiň, že jsem tě potkal,
promiň, že jsem si myslel, že tak pěkná holka může být sama.
Dopustil jsem se chyby a pustil si tě pod kůži,
ale nejhorší je že teď se cítím jak na posteli z růží.
Samé trní provází můj život a když konečně mi svět neukáže záda
a já v tobě najdu víc než kamaráda.
Zase to krásné v smutek a žal se promění,
proč tohle všechno tak smutně zní?