Pro slečnu M.F.
Pro slečnu M.F.
Anotace: No jo, když je dívka hezká, tak stačí jen vteřinový pohled, aby člověk měl inspiraci k textu
Seděla v chodbě před jídelnou,
kolem měla své kamarádky.
Dívka, co ji mám za nádhernou,
dívka, jež patřila by do pohádky.
Na její jemný výraz myslím,
jenž základem snad vztahu je.
Ač jsem člověkem nezávislým,
tak přece mě přitahuje.
Dnes lidé touží po cti, moci,
za úsměv se tváří nevděčně.
Já místo slávy, dnem i nocí
toužím po půvabné slečně.
kolem měla své kamarádky.
Dívka, co ji mám za nádhernou,
dívka, jež patřila by do pohádky.
Na její jemný výraz myslím,
jenž základem snad vztahu je.
Ač jsem člověkem nezávislým,
tak přece mě přitahuje.
Dnes lidé touží po cti, moci,
za úsměv se tváří nevděčně.
Já místo slávy, dnem i nocí
toužím po půvabné slečně.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
No, ona ta krása není všechno,
my ježibaby víme svý...
pár století už s časem smetlo
to, co pánbu uplácá a vykreslí...
Ale jestli ten úsměv její
má hlubší základ, než jen ret,
tak pak si říkám, proč jen sedíš
a jenom veršování lovíš přes paměť...??
10.11.2005 21:24:00 | Cecilka