balada pro princeznu

tiše plakala,
slzy po tváři kreslí
přiběh, že upadla
do neštěstí...

krásné to děvče
s čistou duší
on ji snad nechce?!
neví, co se sluší!!

korunku zlomila z žalu
naplňujíciho dnové její,
princezna uvízlá v kalu
po srdci jen díry zejí.

"už vymřeli princi,
s tím se smiř!
jsou to jen obyčejní kluci,
však pohrdnout jimi smíš!

princezno líbezná,
zase se směj,
budˇ zase tou, co zná,
víru měj!

princezno zlomená,
jen vztyč zas hlavu,
že zalibila se jiná
mu tam dole v davu?

princezno má,
vždytˇ to víš,
že jsi moc líbezná
lásku mít smíš!"