Panenky

Mlčíš, když máš
stejně i chceš...
v očích máš kalamář
z vyhaslých hvězd…

kdo ví
kým jsem
jsem mín
než tvůj sen
ty chceš-li
bud můj
neděkuj

stůj

.
.
.


Za dveřmi od vlaku
deštníky do hrudi
piercingy zázraků
něhou tě zastudí

-Bůh? co má
v osudí?-

životnost s adresou
lásky vždy probdělé
tvrdí že jsou i
v planetkách po těle...

kde cesty ve scestně
v mapách jsou stěnou
tváří se bezelstně
a lžou cizí měnou…

s pohledy do dálky
chybějíc v širých rtech
spoutané zápalky
a v ohních dech.


: opilý
z paměti opilý :
svlékáš mě z prstýnků
dáš nebe za chvíli bez rána v budíku
co říká

nebyli
vojáci v maskáčích
vždyt vůbec nebyli
vlny mor uráží…

: podej mi ruku svou
stojím za pádem dvou…:

miluj mě na řasách
a pak si vzpomeneš...
...baletky o maskách
můžeš být vším, čím chceš
stěžuj si lízátkám:
zbav mě všech rtů
navěky s tebou už
zůstanu v chybách tvých

jsi jenom muž
jehož jsem hřích…