Sonet z květů

Sonet z květů

Lístek z kopretiny utrhl si
a odfoukl do jezera.
Možná doplul ke komusi
a vyprávěl mu tajemství večera.

Leželi jsme mezi sedmikráskami,
v zelené trávě plné květů.
Díval ses do mých očí pod řasami
a nechtěl si mě nechat světu.

Byla jsem jen tvoje.
Kolem nás lítaly motýlí roje
a ty sis mě vychutnával v objetí.

Cítila jsem to jemné chvění,
když ses mě dotkl, spíš jak v snění.
Naše láska jako ten motýl letí.