Krásná záhada

Krásná záhada

Jsem zmámená svými myšlenkami.
Proč Vám stále více podléhám?
Proč zdá se mi, že Vás už dávno znám,
že jsem zcela okouzlena Vámi?

Jsem-li Vaše, kde dlíte?
Nepohlédla jsem do Vašich očí,
do těch studánek, co s láskou zatočí,
tak proč i Vy na mě myslíte?

Hádám, že vím, co za tím vězí,
že vím, proč o Vás sny mám.
Dávno Vás už znám
a ani já Vám nejsem cizí.

Přiznávám, že už dávno vím,
co pro sebe budeme znamenat,
co pro sebe můžeme vykonat,
jednou Vám to všechno povím.

Dlouhá je cesta poznání,
ale my dva víme vše,
že jen u sebe nám leží duše
a to je naše jediné přání.

Jsem stejná jako Vy,
stejný temperament a cit.
Vím, že mě chcete mít,
stačí to vyjádřit slovy.

Už jsem dávno Vaše,
čím to vlastně je,
co mě k tomu přiměje?
To jen ta láska naše.

Ano, přiznávám se Vám,
láska mě táhne k Vašemu světu
a přísahám, že jestli se pletu,
nikdy se s tím nevyrovnám.

Jen ta láska nás může spojit,
neboť všechno ostatní už známe,
a i když silné touhy máme,
jen společně je můžeme vyjevit.

Tedy tu krásnou záhadu znáte,
až budete do mých očí se dívat,
pak jen společně budeme vzývat
tu lásku, jež u mě schovanou máte.