Poslední

Je tma, smutek a žal
jako by mi hlavu sťal
zavřený v místnosti
díky své hlouposti
jen tři okna a jedny dveře
najednou málo kyslíku je v atmosféře
nemůžu dýchat, nemůžu se hnout
na vše chci už zapomenout
na ty dny v zoo, u vody, v parku
na tísíce tvých malých dárků
chci zapomenout na tvou tvář
tvé oči, na tu voňavou zář
kterou si nosila z práce domů
a zítra pod korunou rozkvetlého stromu
ale nic, nedotknu se tě, nedám ti pusu
uzavřu se zde, dál budu topit se v hnusu
a nikdo nehodí mi záchrané lano
bože ať už je zase ráno
jak já nesnáším tyhle ty noci
kdy mi nemůže nikdo pomoci
na icq, na chatu, prostě nikdo není
za okny se všichni čerti žení
blesky, krupobití, hromy,
do sebe hroutí se okolní domy
stojí jen ten můj, jediný
jako by ty ostatní byly bez viny
zůstanu tady už navždy
a to ať klidně ví každý
že já vyhnal z domu lásku
život svůj dal tak v sázku
jako kulička v ruletě
toulal jsem se po světě
nebyla to sudá a lichá
byl to ráj, a teď..zahrada tichá
hráli jsme se všemy trumfy
pak jsme se hádali, v tramvaji
v kině, u benzýnové pumpy
kdyz odvez jsem tě domů
zavřely se dveře
teď sám tady tonu
v zahradě tiché hnijí poslední keře
pálím poslední sirku
nabíjím pistoli v pokoji
za chvíli mám v hlavě dírku
tento svět za žití nestojí