Jedinečná

Není dne bez vzpomínky na Tebe,
když vím, že Tě onen den spatřím,
přemýšlím co jen si vzít na sebe,
třesu se tím, jak na Tebe zapůsobím.
Poté co se naše oči střetnou,
najednou mi tváře zčervenají,
všichni kolem najednou zblednou,
tohle u mě totiž nepoznavají.

Naše dotyky jsou vázány silou vzájemnou,
při nichž mi srdce buší rychlostí světelnou,
slovy nelze vylíčit co k Tobě cítím,
mám pocit, že bez lásky a něhy Tvé,
se raději autem z útesu zřítím,
tolik je vázáno k Tvému srdci srdce mé.

Bojím se Ti vyznat lásku svou,
vždyť sem "pouhou" kamarádkou Tvou.
Všichni mne odsoudí, já to vím,
proto doufám, že pouze bdím.
Bohužel vášeň svou já déle neovládnu,
Ty, má lásko, mne odmítnutím srazíš ke dnu.
Já vím budeš se cítit špatně i mě litovat,
ale k čemu to je, když nemůžeš mě milovat!

Bez Tebe nebudu nikdy šťastná, já to vím,
nadále jen o našem společném štěstí sním.
Když spolu samy jsme, své city projevíš,
ale ve společnosti se za mě stydíš.
Jsem z toho zoufalá moc mě to bolí,
to Tvůj rozum naši lásky se bojí.

Ale já Tě tolik miluji srdcem i duší,
jak moc neskutečně - to nikdo ani netuší,
chci abys mé city v plné síle mohla znát,
tak přestaň se, prosím, naši lásky bát.

Ikdyž je to láska světem utlačovaná,
Ty jsi pro mne pravá láska jediná!!!