Fronta na srdce

Jak slyšet tě mám,
srdcem jsem vždy sám.
Tvůj pohled: Obětí
Tvůj hlas: Dojetí
Slyším tě a přemítám,
zda říci ti vše mám.
Tvé srdce otevřené jest,
však jak do oka pěst.
Povídat si s tebou nejde,
až když se čas s časem sejde.
Do té doby budu dlít,
protože jsem tě chtěl mít.
Když někdy si snad vzpomeneš,
můj život strašně rozženeš.
Vzpomenu si na tu svíci,
jsi však k tomu spící!
Svíce už snad dohořela?
A ty jsi se uzavřela?