O nás
O nás
Anotace: Když jsem se dozvěděla, v moment kdy bych to nikdy nečekala, že je všemu konec..
Bubnuje pocit,
na okno mé duše.
Zvedám se hluše skrze průhledné sklo,
je mi mdlo.
Studené dlaně po okně táhnu,
jen pocit co nemá váhu.
Neschopna polykat slzy co se valí
zírám do ticha ven..
do vzpomínek kde jsme byli.
Pláču.. a výtky nemám,
jen slzu zvedám a zpět do oka,
roztřeseným prstem
potom dlouhá pomlka.
A já stojím, a sklo je sklo
je to v tahu...
jen pocit co nemá váhu.
Nic nevím,
jen čumím mám mokré tváře,
to od toho lháře.
na okno mé duše.
Zvedám se hluše skrze průhledné sklo,
je mi mdlo.
Studené dlaně po okně táhnu,
jen pocit co nemá váhu.
Neschopna polykat slzy co se valí
zírám do ticha ven..
do vzpomínek kde jsme byli.
Pláču.. a výtky nemám,
jen slzu zvedám a zpět do oka,
roztřeseným prstem
potom dlouhá pomlka.
A já stojím, a sklo je sklo
je to v tahu...
jen pocit co nemá váhu.
Nic nevím,
jen čumím mám mokré tváře,
to od toho lháře.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Hodně pocitové vyznání
těžko se člověk smutku ubrání
když tyto verše pročítá
pak v jen duchu tiše počítá
co jen dál se potom stane.
Psáno srdcem.
Jen Ti držím pěsti
ať Ti neuletí štěstí.
Život jde dál, tak vstaň a jdi
vždyť za to stojí žít...
04.05.2009 19:31:00 | Paulín