Únava

Jsem bolest, únava, splín a vraždění,
Jsem krása, Amore, kult i dráždění,
Jsem vítr, uragán, vichřice i umírání,
Jsem noc, královna temnoty, Tvých očí jsem proklínání…

Vítr,co tápe ve větvích a nerozmrzlý černý sníh
Jsem alergie (ve snech žije)
A – já vlastně nevím,
Tvoje mléko nepiji a tvoji krev už nejím –

Proč najednou tak vzdálená
Od toho, koho ráda mám,
Proč psychika mě ubíjí
A když jsi se mnou, proč jsi sám…

Jsi můj a přitom cizí,
Jsi nenávist má
I cit ryzí

A já propadám se – asi chci být sama –
Nejsem tvoje milenka
Ani Tvoje máma

Jsem peklo…

Copak to ještě nevidíš
A pořád sám sobě
Moji lásku závidíš?