Já a ty

jenom dvě pitomý slova
co jsi mi psal
jenom osm pitomejch písmen
co stále v paměti mám
a jak mě to mrzí

nemůžu zapomenout na tvoje oči
na tvůj pohled, když jsi se smál
co všechno jsi mi říkal do očí
jak jsme se smáli spolu
a stále

všechno se zdálo být tak senzační
tak lehké, tak růžové
jenomže jsem v tu dobu nemyslela
nebo spíš nepřemýšlela
co se může stát..

a teď se už jen trápím a přemýšlím, co bude dál
mám hlavu plnou vzpomínek
a chci zpět to cos mi vzal
ale tobě je to jedno, nic to s tebou nedělá
proč taky
nezajímám tě já, já kráva smyslů zbavená

tak jen tak sedím a koukám do zdi
asi čekám, že v ní najdu klid
jenomže ten nikde
uvnitř sebe nejsem já
kdo tam tedy je?
ty.