paradoxy...

prológ:

Lásko lásko bylas nekonečná
A tady právě teď končíš už nejsi věčná
Chce se mi málo málo málo na světě být
A tak se loučím, loučím lásko nemohu žít

Skláním se nad tebou skláním ty tiše dohasínáš
A jak se přikrýváš spaním zdá se ti že se mi zdáš
Skláním se nad tebou skláním pomalu opouštíš svět
Dávám pokyn svým dlaním aby tě přivedly zpět

Lásko lásko ty se zase vracíš
Na svoje místo, to místo tam kam dávno patříš
Tak tedy vítej vítej chci těna srdci mít
Protože sláva lásko já budu žít

Lásko lásko ty jsi nekonečná
Už zase cítí cítím že jsi věčně věčná
Chce se mi dlouho dlouho do dna tě pít
S tebou teď můžu, můžu lásko /: na věky žít :/ ad lib.

*********************************************

skráť to
a rozbi na prach
márnosť včerajška

mňa

hneď!