Strach

Jsem růže..málo zalévaná,
Cítím se jak agresivní pana
Z hororu pro zkažené
A agrese dál vpřed mě žene –

Málo mi dáváš,
Málo chci brát,
Jen trochu toužím se odevzdat…

Pohleď na ty dveře, co ke štěstí vedou,
Na doteky mého srdce, které do ráje Tě svedou…

Otevři se,
Dej mi, co máš,
Budu šťastná, když se odevzdáš,
Dám Ti víc, než mám –
Když budeš chvíli se mnou sám,

Jsi jediný muž na zemi
V mých očích – Ty zdáš se mi
A já čekám, až dozdá se mi sen –
Radši bych spala navždy
A žila po Tvém boku jen

Jsi můj i v mých nejhorších stavech,
V záchvatech štěstí i slzavých splavech,

Jsi můj –
Ale ne navěky, cítím, jak pomalu mi mizíš –
A cítím taky, že si jednou budem cizí…