Zločin

Proč se cítím tak provinilá když na tebe myslím,
nechci zapomínat na chvíle s tebou a přece všechno vždy odchází,
je špatný čas, a ty to víš...
Nemáš vysvětlení proč to děláš... já jen vím že je to zločin...
Kvůli tobě utíkám... nevíš jak je to těžké...
Chtěla bych být na druhém břehu a otočit se k tobě zády abys věděl jak jsem silná...
ale když jsem s tebou ten zločin se zdá být někde dál, nikdo ho nevidí...
Vím, není to omluva, jen se snažím překonat ten strach a cítit to co bych měla...
Říkáš neboj se... ale vždycky mě budeš muset pustit a jít...
A pak ten cit odejde s tebou...