Opět láska a láska a láska

Láska jak sametový to květ
a na ní ranní rosa stála,
jak by se chtěla dívat na svět,
když se ještě ani neusmála.
Ty svou láskou mě hřej,
nebuď jen kamarád,
srdce mi dej
nechtěj ho brát.
Štěstí letí,letí zdaleka
a cesta ke mně je příliš daleká.
Letí si rájem,
snad někdy doletí,
možná to budou desítky století.