Nálev s chutí meruněk

Do závoje zahalena,
do pokoje odvlečena.
Do čůrků krve kapají její slzy,
neboj,skončí to již brzy.

Tělo její leží v bezvládné poloze,
tmavé mraky prohání se po temné obloze.

Tělo její leží bezvládně,
i přes veškerou snahu to však nezvládne.
Tělo její je tak bezvládné,
proč je to nyní tak ohavné.

Ikdyž jako krovky berušek její ouška jsou,
ruce mé je za chvíli nožem odřežou.
Pak do nálevu je pěkně dají,
s tou myšlenkou si i jiní hrají.
Do nálevu z meruněk,
možná to ve vás budí vztek.
Pro mne však tato ouška budou památkou,
na dívku nyní fialovou,nyní bezvládnou.

Naušničky si do nich pěkně dám,
a v slavnostních chvílích tento nálev ochutnám.

Nálev s chutí meruněk,
obsahující vše co je pro mě holý svět.