XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
Pořád říct ti něco mám
A chci!
Chci ti říct, jen nevím jak
Jak to vlastně udělat?
Můžu přímo – MĚJ MĚ RÁD…
Víš, ty jsi pro mě víc než
NĚKDO,
Kdo náhodou projde kolem mého domu
Na nějž křiknu – pojďme spolu…
Ale kam vlastně?
NO KAM..
Jenom – jak jen ti to říct mám?
Třeba do těch vrat,
Do těch dveří,
Jenže - v čem to vězí?
Ve mně, v tobě, v nás?
NECHCI
Být někým,
Koho budeš se bát,
Až budeš kolem probíhat –
Probíhat kolem mě?
A proč? Necháš mě jen tak stát?
Pojď se radši podívat
Do toho zrcadla, co mám v pokoji, do toho,
Kde uvidíš ty, uvidím já – vlastně uvidíme
SEBE SPOLEČNĚ…
Že by náhoda,
Sen,
Nebo skutečnost!!!?
Tak už pojď – uvidíš… vlastně uvidíme…..
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Promiň drahá, ale tohle není dobrý. Ty místama rádoby rýmy působí blbě. Kdybys je tam nenapasovávala, tak by to patrně vyznělo o hodně lépe, ovšem na druhou stranu vzhledem k absenci dostatečně silných výrazových prostředků se obávám, že by ani to nestačilo. kdybys si s ní chtěla hrát, tak doporučuji zanechat jen ten náladový a pocitový zaklad, a zachytit ho do obrazů volným veršem tak max v rozsahu 1/3 tohoto textu.
07.04.2006 22:42:00 | MATT
Ahoj sluníčko:o)moc děkuji. já jsem si připadala s tím nickem jako krkavčí básník, když jsem ti nepsala, jestli si jej náhodou nezměníš. Fakt mi to bylo hloupé. Ale moc děkuji. Píšeš hezky, navíc tady máš už své čtenáře, třeba mne:o)držím ti ve všem palečky, opatruj se a měj se krásně, papa Sun
27.10.2005 12:24:00 | Sunny