SVĚTLO

Paprsek světla letí tmou,
vrhl se v propast hlubokou,
neznaje času, nemaje touhy,
žíznivý objetí, lačný je něhy...

Slunce ho životem obdařilo,
o kráse květin mu vyprávělo...
Jak nádherně voní,
jaké barvy oblékají...
Modré, žluté,černé, bílé,
jako ty jsou dokonalé....

že nevěříš???
jen se směj....
i ty si vzácná orchydei...

Ty jsi ten kvítek rosy jarní,
ty jsi mé slunce za svítání...
Ty jsi má touha i můj sen,
ty jsi má víra noci v den....
Můj polibek i pohlazení,
bušící srdce, paprskem zasažený...