Anotace: ....malá modrá....malý smutek....omlouvám se všem padlo to na mě a ze mě na Liter..hned jak to sem odložím cítím se líp...a za to díky
.. za tohle dílko omluv netřeba ... když padne, tak padne ... smutek či žal, bolest a kal ... stín, rozpustit v kalném pohledu každého rána ... do úsměvu obalit vlastní duši s radostí z probuzení a každého vzdechu nového dne ... a ten dnešní ... je krásný ... :-)
22.06.2009 09:53:00 | vapiti
don´t worry
přes slzy noci
hvězdy nevyjdou
žaluzie vzhůru
dáváš básním nádech, kterej omámí
05.06.2009 20:07:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Neomlouvej se!
To děláme snad všichni...
ale Ty to navíc umíš skvěle napsat.
19.05.2009 20:17:00 | spare
Těžko se člověk odpoutává,
když srdce bolí a praská hlava.
(Tvůj styl mě opět dostává....)
17.05.2009 22:11:00 | Marfuša
excelentní závěr
úplně mi vzala dech tím, jak moc detailně mi něco připomenula
skvostně napsané
16.05.2009 08:41:00 | floreciente
Moc moc krásné...Opravdu, skláním se tvému umu...A věřím, že bude líp! *** ST
15.05.2009 21:02:00 | Isobel
Bejbáčku milovanej!
Tak kapka slzí v básničce
třpytí se jak plamínek na svíčce,
tak trošku doutná, ale pořád svítí,
tak jako zlatá rybka, co uvázla v síti.
Sama jsi ji přece chytila,
tak pust ji a něco si přej.
Pojď dopředu za svým snem
a zpět se neohlížej!
Máš srdce bílého jelena
a Tvoje duše není zlomená!
Jen sdrce se probírá k životu...
TO BUDE DOBRÝ!!! Miláku!
Krásně napsané, jako vždy, má drahá! :o)
15.05.2009 15:55:00 | Hannazka