Stala jsem se kapkou deště

Píši básně a pak je háži za hlavu.
Dávám jim možnost uletět,
ať s husama na konec světa potáhnou.
Beztak jsou to jenom verše,
prázdné jako sklenka Château Angelus
co stojí přede mnou.
Když mi řekl opouštím tě,
mé srdce musí za jinou.
Stala jsem se kapkou deště
v dešti osamělou.
Padala jsem z hlubin mraků,
jako slzy co pláčou,
nad nevinou hloupostí.
Svým tělem smyla jsem,
místo kde vyznal jsi mi lásku,
Place du Palais.