Anotace: Kdo má už nějaký ten rok manželství za sebou tohle dobře zná, že není to už stejné jako na začátku, ale stačí sem tam pár zpestření a stereotyp je pryč.Ale nejdůležitější je spolu stále mluvit a povídat, protože ten druhý neumí číst myšlenky..
Něco na tem bude, ale přesto musím lehoučce oponovat... nic není tak jednoduché, jak se zdá, ale i ne těžké... zasejkc, přinde na věc... víš, když jeden druhému patří, jsou ti lidé s sebou už moc jistí... možná proto jsou někteří na slůvka lásky skoupí. Nevím já to zatím u svého miláčka nezažila... a to už spolu nějaký ten pátek jsme. Máš pravdu, všecko je také o komunikaci, ale když člověk nechce, nedonutíš ho milovat, povídat si, hrát si... s námi, naším tělem. A za cenu, že bych si o to měla prosit, dožadovat se, vnucovat??? Eee, fuj. To je ponižující, bolavé a tak bych se nikdá... já nesnížila. Prosit se o lásku... to není žádná láska, ale utrpení... vím, o čem píšu.
23.05.2009 18:25:00 | NikitaNikaT.
opravdu dobrý návod........škoda,že jsem si ho nepřečetla dříív.Teď už jen plačky.Pěkné ST
21.05.2009 14:49:00 | Tanzania