vy, paprsky smrti tklivé,
vám zasměji se jednou po ránu
se vzpomínkou na ruce lumpačivé
co roztančily sukně v altánu
***
Jiří senior
24.05.2009 17:49:00 | j.c.
Po stopách jdeš
aniž kdo Tě k tomu nutí.
S růžovým lístkem
to stojí za sežehnutí.
23.05.2009 11:59:00 | Šerpík 1
Však z paprsků smrti
ty stejně unikneš
a ruce po lásce
znovu natahuješ.
Musela jsem si ten konec zlehčit,jen tak ,aby nebyl smutný.
Ale tvoje báseň je krásná a dokonalá.
22.05.2009 09:58:00 | s.e.n
...tak mě to navedlo do smuténkova, že všechno jednou končí...a co když ne???
21.05.2009 23:32:00 | Lota