Jaká je

Sluneční kosou, kosí den tvé řasy, když vstáváš,
a vlasy vítr rozevlál do nebeského modra.
Oblékáš si průhledný plášť,
plášť nočního milování.

Ráno voní vlnící se otavou
a píseň ulice stoupá našim domem.
Na rohu,
harmonikář vyhrává život,
život nás dvou.

Jdeme z města ven,
dva souputníci,
dvě hvězdy svého života.

Pokládám tě pod jabloň,
a kraj,
kraj otevírá bránu,
bránu do našich srdcí.