LeNička..

LeNičko,ty má kytičko,milovaná..
S tebou se směju jako malovaná :o)...
Tobě věřím,tobě se sevším svěřím..
K tobě se modlím,ktobě se obracím..
a tebe prosím..
Modlím se za tebe,že tě mám..
Seš jeden velkej neskutečnej dar..
Seš to štěstí,díky kterýmu přežívám..
Ty seš má láska,ty seš můj dar..
Ty seš ten sen,ten nádhernej,co se mi zdá..
Ráno se probudím,a zas uvadám..
uvadám do těch šedivých dnů,a snů..
co sou jen bolest,několika neskutečně dlouhých dnů..
Dnů,roků,a měsíce..Je to jen čas,nic více..
Obě víme,jak to je a bude..
obě se vždycky rozbrečíme..
Bojíme se budoucnosti,tak to je..
Nejraději bych zastavila čas..
S tebou napořád se smát..
To je ten největší dar..
Nikdy se neuvidíme,a časem na sebe zapomeneme..
I když víme že to tak nechceme..
Můžu w klidu říct,že já na tebe nikdy nezapomenu,
ale my si musíme jít vstříc..
I když nic víc..
Ty na mě zapomeneš,a co pak?..
Pak budu na dně..jako ten pták..
Pták co neměl křídla..
Co prvně wlád,a pak spad..
Spadl z nebe..ustřelili ho..pro tebe?..
Pro tebe cokoli,i modré nebe..
Miluji jen tebe :-*..
a zapomenout na tebe??..
NE!!To si raději odpustím modré nebe..
Říkáš že máš místo srdce černou díru..
Obě věříme ve stejnou víru.
Obě víme,že máš city..
Tak co řešit,když tady jsi ty?..