Pro tebe

Pojdˇ si povídat slova,
slova která se neříkají,
a temno temná tma ztrácí hvězdy;
třpytí se ti v očích,
jsou to slzy,
slzy okamžiku.

Sedíme proti sobě,
a temno temná tma,
přechází v ráno;
ráno očekáváni.

Vložila jsi ruku do mé,
chvěješ se,
slunečný vrchní rozlévá jas,
nebe se žmolkově usmívá
ústa chtějí něco říci;
víš to?
Nepovídej,
ráno to zpívá rosou v lukách.