Posaď mě na lžičku

Hladíš mě brčáloým kvítím,
štetcem se tulíš k papíru,
vystihneš každou křivku těla,
vidíš mě celou v lavíru.

Surové oční dialogy drze s tebou vedu,
kvetu do masožravého květu,
asi Tě brzo svedu.

Schramstnu tvá křídla motýlí.

Miluj mě drahý,
tak jak to umíš,
pomalu i v rychlém sledu.

Šeptám slova touhy,
asi Tě svedu.

Schramstnu tvá křídla motýlí.

Pomiluj něžně mou křehkou dušičku,
roztáhni křídla, posaď mě na lžičku,
vystřel mě na Mars -
planetu žhnoucna a všeho mocného.

Posaď mě na kráter,
nech mé vlasy vlát,
se šíjí si hrát.
Chci být tvá bohyně,
co naučíš ji smát.