Vítězství nad nevyspalými rány

Propálenej terakotovou cigaretou
Co tvoří ve vzduchu obrázky
Z našich společnejch cest
Udušenej horkým podvečerem
Kterej přines vzpomínky
Vystřižený z Apollinairova pásma

//Takovej jsi//

A tvůj prohnanej úsměv
Si jen těžko zvyká
Na balancování na hraně osudu
Právě na tý
Nedávno do hloubky nabroušený
A na tvou hlavu
Už netrpělivě čeká kat

Však protržený oblaka
Ti z lítosti pouští k zemi
Stébla pro tonoucího
Tak se jich chytni!
Protože mé srdce umí odpouštět
Ale klíč k jeho obručím
Byl utopen v povidlový řece
Neskutečně bolestivýho odříkání
V době kdy na světlo vykukovaly
Žlutý hlavičky jedovatejch kytek

Teď všechno leží
Uvězněno pod bílým kruhem samoty
A já konečně našla odvahu
Zahodit nedopalek starý lásky
S příchutí žluklýho kafe

//Gratulace přijímám každej den
V jitřenkový hodině//