Vzpomínky

Vzpomínky vracejí se zpátky
ke dnům,které byly
jak nejkrásnější svátky.
Jsem šťastná,že tě mám,
však zároveň v duši
smutek velký mám.

Proč,to sám snad také
dobře víš,
vím,že i tvá duše
prožívá stejnou tíž.

Je večer a v tuto dobu právě,
jsme cítili na sobě své horké dlaně.
Chtěla bych opět sedět na tvém klíně
a dívat se do Tvých očí toužebně a líně.

To vše mi teď velice schází
a smutek mne doprovází,
prot píšu tyto řádky
a toužím,ať se to vše vrátí zpátky.