.
pod vlivem magické přítomnosti
vzpomínám na lásky, co dříve byly
i když se od nich všech neoprostím
to ty jsi teď můj kouzelný milý...
nejsou to kotvy, taky ne břemena
jen světýlka ve tmě, když vládne ticho
láska buď je... a pak je neměnná
prostě: mám ráda... říkám teď s pýchou
spánek nám přináší průhledné radosti
přesladký spánek, co má příchuť medu
šedivý hrabě nás přivítá... pohostí
co svede on, to já přec taky svedu
čekám tu na tebe... a hrabě šediví
schoulím se v náručí maličké smrti
když si mě probudíš, ani se nedivím
čas letí splašeně jak závodní chrti...
.
Az citim vuni toho caje... :) Perfektne tam sedi, a taky, drobne obrazky se mi mysli mihaji.
14.06.2009 22:15:00 | Montynka
No, to s tím česem občas nevychází. Kolikrát se táhne jak ten med.. :)
11.06.2009 07:52:00 | Sleepwalker
Skvěle napsané, pro mne hodně myšlenkové, závěrečná věta suprově sedla a celé to uzavřela. ST!
11.06.2009 07:14:00 | NikitaNikaT.
zrovna jsem myslel na to, jak čas letí
11.06.2009 01:47:00 |