Únava

Jsem unavená...

Hlava v dlaně klesá, oči pálí
a láska má je někde v dáli.
Tvůj návrat by mi přišel vhod,
vyčerpáním již nevyšlápnu schod.

Jsem unavená...

Dlouho do noci čekávám,
únavou ráno s úsměvem nevstávám.
Najednou jsi tady
a všem rozdáváš své chytré rady.

Jsem unavená...

Co poradíš mně tak asi,
když vysílením už neučešu ani vlasy.
Jsem slabá a nemocná,
tu v poslední chvíli však ruka pomocná.

Jsem unavená...

Přátelé a v branži psycholog nový,
zas a znovu - však celou pravdu teď mi poví.
Z toho zjištění v těle chlad mě zebe,
že ve skutečnosti tolik unavená jsem z tebe !

Jsem unavená...

Jdu spát,
zlému tomu snu zbohem dát.
Již tak unavená nebudu více,
nálada se zlepší i barva vrací se v líce.

Bývala jsem unavená !