Světy od sebe

Samice svítí nad kvítím
je krásný vodný den
lidé chodí o berlích

Všem se smějeme
sedíme v trávě
šavlí se bodáme do stehen

Občas se protneme pohledy
to se smějeme
to se smějem

Vysmátí padáme do trávy
voní mateřídouškou
slunce nás oslepuje

Je tak krásný den
a trhají se předsudky
chytil jsem tě za ruku

Je teplá na omak
akorát na dosah té mé
jak já mám rad tyhle dny

Ruka spadla do klína
a v očekávání se nezvedá
strnuly jsme uprostřed běhu
jsme šťastní

-

Byli jsme hloupí a rozpustilí
byl to zase jen sen
v našem povrchním nebi

Kašli na to
pusť to k vodě
stříbřitém od povrchu zubů

To ne
pouštím tvůj prach po vodě
kuličky hroudy jako práh

Je nádherně
zase jako tenkrát
spolu jsme si přestali hrát

Kvůli penězům a solvíně
lásce
našim cukrovým románkům