Setkání

Ahoj.

Ahoj,
řekl můj vnitřní automat,
než pohled prozradil,
kdopak mě pozdravil.
Slečna, co měl jsem rád.

Tak jak se vlastně máš?
(Jak bych se mohl mít?)
Zaplať bůh, můžu žít,
když už mě nestíháš.

Potichu prozkoumám
stav svojí dušičky
už nejsme maličký,
už nikde nebloumám.

V srdečním osudí
už se nic neděje,
nic mě tam nehřeje,
nic mě tam nestudí.

Zdobeným perlami
zazáříš úsměvem,
má milá čert tě vem,
to už je za námi.

Věřím, že s úroky
tvůj úsměv odrazím
a potom odcházím.
Nadlouho, na roky…