NAVŽDY

Nebyl šťastnější den,
já viděla jeho jen.
Když otevřela oči jsem,
zjistila, že pouhý je to sen.
Bylo půl čtvrté ráno,
já chtěla jít ven.
Všek dveřmi mi to bylo zakázáno,
a já snila dál svůj sen.
Padaly vločky, tiše jak kočičí našlapování.
Do toho slunce svítilo a já zahlédla jak v tvář se mění.
Byl to on, ten sladký pohled poznám vždy.
Byl to on, chci o něj bojovat navždy.