Dotýkat se tě

Tvoje ruce drží mě
nicméně krátce,
v rozdělené sekundě
vzpomínám si na to
co je a co bylo.

Není to hezké,
je to špatné,
ale já prodlužuji ten moment
žít a pamatovat si
jenom trochu více.

Cítím několik sekund
Život; jak se sluší a patří,
nejsem ještě rozrušená
že si se přesunul,
protože si ještě se mnou.

Samozřejmě potřebuju tě,
ale i když se nevrátíš
můžu ještě cítit a vstřebávat
každou vzpomínku. Unesu
každý moment a to je láska.

Ignorovat co je,
co mohlo být,
od té doby jsem se změnila, ztratil si mě,
otočila jsem se pryč od tvého srdce,
takže bys mi mohl odpustit?

Odpustit mi když vezmu mé ruce
a zavadím o tvé vlasy,
nečekej na mě
když oba dosáhneme na karty
a dotknu se tvých těmi mými.

Prostě mě neodsuzuj protože
říkám "ahoj" v chodbě,
protože ukážeš mi úsměv
dáváš mi aspoň nějakou naději
že můžeme být znovu my.

Ukaž mi nyní onen úsměv
když odpustíš mi znovu,
protože jestli si nás pamatuješ
možná to uděláš taky.
Jestli na tebe opravdu nikdy nezapomenu,
možná na mě nezapomeneš.