Poslední slova lásky

V rohu se dívka křehká krčí,

do dlaní si tiše brečí.

Slzy příchuť trápení a smutku mají,

zastavit se těžko dají.

Dlaň co setřít je umí z tváří zcela,

někam zmizela,

někam se poděla...

Nemůže žít bez něho,

její srdce se i s ním někam podělo.

Svůj život by za něj obětovala,

tak proč se jí neozve,

proč ji nezavolá?

Do jeho náruče

schovat by se chtěla,

že jeho rty obchutná,

o tom snila...

Asi proto arsén požila,

bez něj už dál žít nechtěla.

Byl ten jediný s kým život strávit toužila...

"Miluju tě" zašeptá do ticha,

už neřekne mu to nikdy víc,

zbylo jen ticho a nic víc.