Zoufalství

Blázním a šílím,
bojím se ve tmě.
Křičím a ječím,
co zračí se ve mně.
Zklamaná, špinavá
zas a znovu vstávám.
Pošlapaná, zničená
sama se sebou se hádám.
Dialogy v tichu
s tou stejnou tváří.
Šepot mnichů,
co skryjí se v záři.
Zmáčená, zraněná
mlátím do zdí.
Věrná a smířená
obloha pozdní.
Halím se do noci
a slzy tečou.
Bez ničí pomoci
se minuty vlečou.
Tajemství safíru
neléčí raněné
A šaty na míru
nechrání raněné.
Bez bot,
jen od hlíny špinavá.
Bez šatů,
tvář je špinavá.
Nečistá
kvůli posedlosti.
Oběť
vlastní nevinnosti.
Pramen,
co omyje.
Ledová voda,
co mě zabije.
Skrčená ramena,
nehlučný boj.
Co všechno znamená,
pro včely roj?
Co všechno znamená,
pro duši láska?
Co všechno znamená,
ten kdo nic netuší?
Co všechno znamená,
vědma bez vize?
Když Slunce zachází,
přichází krize.
Dveře si otvírá,
po jednom západu.
Nic už nezabírá,
jen…najít si náhradu.